Hnutí ANO podpořilo osvojování dětí homosexuálními páry, bude dětem líp?

Hnutí ANO na vládě podpořilo osvojování dětí homosexuálními páry a zároveň odmítá návrh ministryně Marxové, aby stát platil alimenty za neplatící rodiče.Jedná se o naplnění předvolebního sloganu: Aby naše děti měly v Evropě šanci?

Ale začnu tím, co bylo včera k viděni na veřejnoprávní televizi v jedné vyvážené reportáži. Jistý mladík vychovávaný lesbickým párem říkal, že to zpočátku bylo divné, že má dvě matky, ale že to nakonec bylo vlastně v pohodě a žádnou psychickou újmu tím neutrpěl. Aby tato reportáž byla skutečně vyvážená chyběla mi tam ještě dívka, která by tvrdila, že ji vychovávali dva homosexuálové, a že to na ní rovněž žádný negativní dopad nemělo, i když jí zpočátku bylo divné, že má dva tatínky, zatímco ostatní mají i maminku.

Lidovci tento návrh nepodpořili, považují stávající legislativu za dostatečnou, protože umožňuje, aby lidé žijící v registrovaném partnerství vychovávali svoje děti. Osvojování dětí homosexuálními páry však jde ještě o krok dál. Zřejmě se jedná o to, aby naše děti měly v Evropě šanci. V Evropě je totiž v mnoha státech možné, aby si homosexuální páry adoptovaly jak cizí dítě, tak dítě jednoho z partnerů. Je to možné například v severských státech, ale taky ve Španělsku, Francii, nebo Velké Británii.

Naopak je velmi málo pravděpodobné, že by tato právní úprava mohla uspět v Itálii, Polsku, či v zemích na Balkánském poloostrově, v Chorvatsku, Slovinsku, Řecku, Bulharsku a Rumunsku, což jsou mimochodem také země EU. Evropa tak v tomto ožehavém tématu zůstává rozpolcena na dvě části a vláda České republiky si možná bláhově myslí, že pokud umožnila homosexuálním párům osvojování dětí, že tím proklamuje západní smýšlení.

Dá se nicméně očekávat velká celospolečenská diskuze, protože se jedná o velmi citlivé téma a vláda nemůže předpokládat, že pokud na svém zasedání ve Strakově akademii něco odsouhlasí, že s tím automaticky budou všichni souhlasit, a že se k tomu automaticky všichni připojí. Například ve zmíněné Itálii to vedlo až tak daleko, že lidé vyšli do ulic a demonstrovali za práva dětí. Práva dětí je totiž, zdá se, v poslední době to poslední, co někoho zajímá.

Ačkoliv se právy dětí všichni ohánějí, v praxi to vypadá trochu jinak, viz například případ Klokánek, či některá soudní rozhodnutí, nad kterými zůstává rozum stát. Nejsem si jistý, jestli třeba deset maminek dokáže nahradit jednoho tatínka, nebo jestli deset tatínků dokáže nahradit jednu maminku, ale ve své natvrdlosti si myslím, že ne. Ani si dost dobře neumím představit, jak dva homosexuálové vysvětlují své dospívající dceři všechny ty ženské věci, které by měla vědět. Úloha matky je zkrátka dle mého názoru nenahraditelná, stejně jako úloha otce.

Není žádným tajemstvím, že rodina je v dnešní době v krizi. Rozvádí se každé druhé manželství a spousta dalších párů spolu žijí bez toho, aby se vzali, protože sňatek považují jenom za nějaký papír, čili počet uzavřených manželství dlouhodobě spíše klesá, a i tak se půlka z nich rozvede. Tato vládní předloha však, zdá se, má velký potenciál, aby rodinám, které se zmítají v krizi, zasadila další ránu. Je pravděpodobné, že to bude mít negativní dopad na děti i na jejich rodiče.

Když se schvaloval zákon o registrovaném partnerství, tak si vzpomínám, že poté, co prošel oběma komorami, ho prezident Klaus vetoval, jeho připomínky k tomuto zákonu by vydaly na pěkný blog, ale nakonec tento zákon přece jenom prošel. Problémy se schvalováním tohoto zákona lze očekávat i v tomto případě, už jenom proto, že se nejedná o koaliční návrh a poslanci koalice tak nebudou zavázáni k tomu, jak mají hlasovat.

Bude tak velmi zajímavé, jak budou jednotliví poslanci hlasovat a bude to zřejmě jedno z těch mála hlasování, kdy se občané budou zajímat o to, jak který poslanec vlastně hlasoval. Pokud jde o současného prezidenta, nedá se očekávat, že by s tímto návrhem měl mít nějaký zásadní problém, aspoň se zatím nijak kriticky nevymezil, má teď vzhledem k oslavám 28. října přece jenom jiné starosti.

Na druhou stranu je nutné podotknout, že Vladimír Putin by z jeho podpisu pod tímto zákonem velkou radost neměl. V Rusku je totiž, pokud vím, zakázána nejen homosexualita, ale též, domnívám se, i prostituce a pornografie. Pornografie byla za první republiky zakázána mimochodem i u nás. Takže bude jistě velmi zajímavé, jak si náš pan prezident, který má pro Rusko jistou slabost, při schvalování tohoto návrhu povede...Názory na toto téma totiž, jak se zdá, v současnosti rozdělují nejenom jednotlivce, ale též celé národy a státy.