David Evan

Roztržka mezi Trumpem a starostou Londýna je jen bouří ve sklenici vody. Trump testuje UK

7. 06. 2017 21:59:52
Mezinárodní diplomatická přestřelka se odehrála mezi Spojenými státy a Spojeným Královstvím. Konkrétně mezi prezidentem USA Trumpem a londýnským starostou. Situace došla tak daleko, že se do ní vložila i britská premiérka Mayová.

Vše začalo Trumpovým tweetem, ve kterém se pozastavil nad výrokem starosty Londýna Sadiqa Khana, který po sobotním atentátu na London Bridge, při kterém zahynulo osm lidí, chtěl přispět k uklidnění situace když řekl, že přestože v ulicích Londýna bude vidět více hlídkujících policistů, přesto by to nemělo nikoho znepokojovat. To je celkem zvláštní formulace, ale starosta Londýna se v ní zjevně odkazoval na dobu, kterou Londýn zažil během bitvy o Anglii a v následujících válečných letech, kdy se přes četné bombardování a lidské oběti nepodařilo Londýňany vyvést z “normálního“ každodenního života.

Mnozí Londýňané tak toto vyjádření určitě pochopili tak, že mají zachovat pověstný stoický klid, který projevovali jejich předkové v krušných časech za druhé světové války. Ne tak Donald Trump, který se na svém twitterovém účtu naopak pozastavil nad tím, že při osmi mrtvých a skoro padesátce zraněných „není žádný důvod se znepokojovat“. Zde ale stojí za to ocitovat přesnou formulaci londýnského starosty, která zněla: “there is no reason to be alarmed!“ Tato věta by se dala přeložit i vhodněji, třeba jako, že není žádný důvod být v pohotovosti nebo cítit se ohrožen (alarm=výstraha, hrozba).

A je pravděpodobné, že Trump měl na mysli právě tento specifický přídech, když se rozhodl londýnského starostu veřejně zkritizovat. Londýnský starosta reagoval trochu hystericky, když se vyjádřil, že Trump by neměl být do Velké Británie pozván na plánovanou státní návštěvu, protože nesdílí stejné hodnoty jako Velká Británie. Je tedy pravda, že Londýňané jsou v něčem jiní než “zbytek“ Velké Británie, například jsou více kosmopolitní, byli proti vystoupení z EU, atd., v čem ale přesně mají Britové jiné hodnoty než americký prezident starosta Khan neupřesnil. Situaci pak musela narychlo hasit britská premiérka Mayová, která se snažila počínajíci kohoutí zápas utnout co nejdříve.

Není náhodou, že první státní návštěvou v USA po Trumpově inauguraci byla právě Theresa Mayová, USA a Velká Británie při návštěvě opětovně deklarovaly, že mají mezi sebou “zvláštní vztah“, což může v češtině vyznít všelijak, ale opět stojí za to si připomenout anglická originální slova, která zní “special relationship“ a poprvé je nepoužil nikdo menší než Winston Churchill v narážce na americký národ a amerického prezidenta Roosevelta. USA neměly přílišný zájem o válku v Evropě, přesto v ní nakonec sehrály významnou roli a nebýt tohoto “zvláštního vztahu“ pravděpodobně by se po napadení Pearl Harboru omezily pouze na boje v Tichomoří.

Zvláštní vztah mezi USA a Velkou Británií byl během válečné vřavy skutečně pravděpodobně nejvřelejší, a to přesto že se Franklin Roosevelt konce války nedožil, zemřel asi o dva týdny dříve než Hitler, kterému to mimochodem udělalo velkou radost a považoval to za jasný zásah prozřetelnosti. Zvláštní vztah však pokračoval i nadále, i během studené války, nejčastěji se skloňuje vztah mezi Margaret Thatcherovou a Ronaldem Reagenem, ona ho nazývala druhým nejdůležitějším mužem ve svém životě (po svém manželovi), a on ji se značnou dávkou škodolibosti označoval za nejlepšího muže v Anglii.

Za zmínku rovněž stojí vztah mezi Georgem W. Bushem a Tony Blairem či mezi Obamou a Cameronem. Přesto se zdá, že speciální vztah mezi USA a Velkou Británií bude v podání Trumpa a Mayové ještě o něco speciálnější a bude se blížit původnímu poutu mezi Rooseveltem a Churchillem. Speciálně to vycítila i německá kancléřka Merkelová, které Trump v oválné pracovně Bílého domu ani nepodal ruku, pochopila tak, že nejen Německo, ale celá Evropa bude hrát v zahraniční politice Spojených států druhé housle a od té doby hystericky vykřikuje, že je nutné něco udělat s evropskou obranyschopností, nejlepší by prý bylo vytvořit nějakou tu evropskou armádu, protože tamti dva jsou mezi sebou určitě domluvení, a navíc Velká Británie navíc vystupuje z evropského elitního spolku, známého pod zkratkou EU, což je zase známo pod zkratkou Brexit.

Merkelová bohužel nemá ve své zemi dostatek historických předobrazů, aby pochopila, že vícenárodní armáda není z vojenského hlediska příliš dobrý nápad, my, kteří jsme byli součástí Rakouska-Uherska naopak víme, že rakousko-uherská armáda mnoho úspěchů nikdy nezaznamenala, největší porážku utržila na našem území ve známé bitvě u Hradce Králového, a to byla skutečná jatka, ve které padlo i mnoho tisíc našich. Pro armádu nemůže být asi nic horšího než když o jejím vzniku, struktuře a strategii chtějí rozhodovat politici.

Pokud jsou vztahy mezi USA a UK v tak vynikající kondici, zdá se nepochopitelné, že Trump přistoupil k tak kontroverznímu kroku, byť jen na sociální síti. Mnozí to mohou považovat za přešlap, za nepovedený tanec slona v porcelánu, ale podle všeho Trump ví přesně, co dělá a rozhodl se podrobit svého největšího spojence zkouškou ohněm. Že si k tomu vybral právě starostu Londýna, který je praktikujícím muslimem, není asi úplná náhoda, ale i tak je už nyní zřejmé, kdo z této přestřelky vyjde vítězně, a kdo bude poraženým, a to přesto, že se Sadiq Khan snaží svá slova o zrušení Trumpovy státní návštěvy mírnit tím, že se o Trumpův tweet vlastně vůbec nezajímá, což mu vzhledem k ostrým slovům, která na adresu amerického prezidenta použil, už asi těžko bude někdo věřit...

Autor: David Evan | karma: 23.17 | přečteno: 645 ×
Poslední články autora