Vztah mezi Evou Braunovou a Hitlerem byl bez velkého přehánění státním tajemstvím Třetí říše. Jelikož se na veřejnosti oficiálně příliš neukazovali, věděli o jejich vztahu jenom Hitlerovi blízcí spolupracovníci.
Pravdou je, že vztah mezi Evou Braunovou a Hitlerem stále tak trochu zůstává zahalen tajemstvím. Na druhou stranu víme toho dost o jejich osobnostech a známe mnoho drobných aspektů jejich vztahu, který dospěl až do vztahu manželského, takže se dá poskládat určitá mozaika o tom, jak jejich vztah fungoval. Eva Braunová si dokonce vedla deník, ze kterého se ale dochovalo asi jenom dvacet stránek, ale je údajně možné, že zbylá část deníku stále existuje v nějaké soukromé sbírce ve Spojených státech.
Aby těch spekulací nebylo ale příliš, začneme raději všeobecně známými reáliemi, že se seznámili, když Hitlerovi bylo čtyřicet a jí pouhých sedmnáct let. Byla tedy o dvacet tři let mladší než Hitler, který v té době toho měl už hodně za sebou. V každém případě měl za sebou boje v první světové válce, kde sloužil jako kaprál a vysloužil si válečný kříž, který hrdě nosil, měl za sebou rovněž neúspěšný puč, který byl krvavě potlačen, vězení a sepsání jedné knihy, která se ve své době v Německu těšila značné oblibě, ale postupem času upadla do nemilosti a v mnoha zemích byla v pozdější době zakázána.
Bylo toho, zdá se dost na to, aby se sedmnáctiletá dívka do vůdčí osobnosti Nacionální socialistické strany zamilovala. Což pravda, na druhou stranu nedává příliš smysl, protože těžko by se hledaly dvě různorodější a rozdílnější osobnosti než Hitler a Braunová, a to nejen kvůli věku ale i kvůli rozdílné povaze. Braunová byla bezstarostná, živá a přátelská a v podstatě jednoduchá, Hitler byl pravý opak, až úzkostně podezíravý, velice komplikovaný a nepředvídatelný. Přesto se ale jejich vztah v roce 1929 odstartoval, ačkoliv byl zpočátku značně nevyvážený.
Nevyvážený byl hlavně pro ten velký věkový rozdíl a z toho vyplývající jinou životní zkušenost. Braunovou formovala zvláštní doba dvacátých let v Německu, kdy se všeobecně prosazoval odklon od církve a tradičních hodnot a prosazovaly se hodnoty víceméně čistě materiální a tělesné, mezi které patřilo zejména kult těla a zdraví, u kterého ale nezůstalo a postupně přerůstalo až v kult rasové nadřazenosti a všeobecně stále více přijímaného antisemitismu. Nic z toho ale mladou Braunovou stejně jako ostatní mladé lidi neděsilo, převážilo u ní bezstarostná pošetilost, která je s mládím spjata a nacisté si toho vědomi, využívali toho ve své propagandě.
Válečný veterán Hitler, byl pro mladou Braunovou, silnou a přirozenou autoritou. Z toho vyplývalo, že si v počátku jejich vztahu vykali, což bylo vzhledem k době, a rozdílnosti jejich věku společensky zcela obvyklé. Tykání započalo až někdy v době příchodu Braunové na Obersalzberg, neboli Orlí hnízdo, kde byla oficiálně zaměstnána jako Hitlerova asistentka, ale úzká skupina Hitlerových spolupracovníků věděla, že jejich vztah je bližší, ale to byly v podstatě všechno jenom neoficiální informace, protože povaha jejich vztahu měla zůstat veřejnosti utajena.
I v tom byl jejich vztah dosti nevyvážený a zvláštní. Braunová ale nebyla tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo. S přibývajícím věkem začala chápat, že válečná situace je vážná, a že na obou stranách fronty jsou tisíce a milióny obětí. Přesto její hlavní starost byla o osud jejího vyvoleného a tato starost se začala prohlubovat, když si začala uvědomovat, že Německo tuto válku stejně jako tu předešlou zřejmě prohraje. Ani to jí ale od nezměrného obdivu k Adolfu Hitlerovi neodradilo. Naopak, jejich vztah se stále prohluboval a rostl.
Zmínil-li jsem vykání na počátku jejich vztahu, musím také zmínit dva pokusy o sebevraždu, o které se Braunová neúspěšně pokusila, protože měla pocit, že jí Hitler zanedbává. Postupem času však Braunová od těchto výstřelků upustila a to z toho důvodu, že pochopila, že Hitler její city skutečně opětuje a taky z toho důvodu, že si uvědomila, že Hitler jako první muž Třetí říše si nemůže dovolit žádné skandály. Postupně si zvykla na svou úlohu v Orlím hnízdě, a to přesto že se s Hitlerem často celé měsíce neviděla. Hitler totiž v souvislosti s vývojem na frontě začal vyhledávat jiné sídlo blíže východní frontě, takzvané Vlčí doupě, které na rozdíl od Berghofu bylo značně nehostinné.
Jejich vztah během válečných let byl tedy dosti sporadický a stále neoficiální. Někdy uprostřed války Braunová oslavila třicáté narozeniny, už to nebyla ta mladá a citově nevyzrálá dívka, ale stala se z ní mladá žena, která už řadu věcí dokázala chápat jinak. Naučila se zvládat odloučení, jedna věc však zůstala úplně stejná a to byl její obdiv k Hitlerovi a tak, když se v dubnu roku 1945 Berlín ocitl v obležení Rudé armády odmítla Hitlerovu žádost, aby za ním nejezdila a do betonového bunkru, který se nacházel pod Řišským kancléřstvím, přijela.
Zdá se, že byla připravená na vše. Ale to co asi nečekala, bylo, že tam s Hitlerem vstoupí do manželského svazku, to se stalo 28. dubna 1945 a o necelé dva dny později v souvislosti se zprávami, jak dopadl Mussolini se svou milenkou v Itálii, se novomanželé v bunkru rozhodli pro dobrovolný odchod z tohoto světa...čímž se jejich vztah tragicky završil. Proč ale vlastně Hitler nikdy Evu Braunovou oficiálně nepřiznal jako svou partnerku? Proč se jejich vztah stal oficiálním jenom na nějakých čtyřicet hodin?
Od roku 1933 do roku 1945, kdy byl Hitler říšským kancléřem, měl ve své mysli totiž jednu jedinou manželku a tou byl podle něj německý národ. Ve své fanatičnosti si myslel, že pro něj dělá to nejlepší. Proto musela Braunová strpět roli druhých houslí, se kterou se nakonec smířila. Hitler bral těchto dvanáct let jako službu národu, jakkoliv se v každém směru jednalo o službu medvědí. Tuto službu však bral velmi vážně a na konci války se to podepsalo i na jeho zdraví, kdy vlivem nedostatku spánku, pobírání různých medikamentů, se ocitl na pokraji fyzického a psychického vyčerpání.
Po celých těch dvanáct let vedl de facto asketický život, vyhýbal se alkoholu a cigaretám, ve Vlčím doupěti přebýval v chladných, vlhkých a tmavých místnostech, je známo, že se vyhýbal i masu, byl vegetariánem. Jak jsem zmínil, odříkal si i spánek, spal jen několik málo hodin denně... Jeho vojensky přísný asketický způsob života příliš nekoresponduje s tím, že by si během dvanáctiletého funkčního období v soukromí užíval s nějakou nepřiznanou milenkou.
Ačkoliv mnozí historikové skutečně nevěří tomu, že by jejich vztah měl jiný než platonický rozměr, je zřejmé, že to není s ohledem na historické pochopení Třetí říše nijak podstatné. Je však jisté, že vztah Braunové s Hitlerem byl zcela jistě velmi komplikovaný, ale i po tolika letech stále vycházejí na povrch nové skutečnosti. V roce 2013 byly zveřejněny dva dopisy, které psala Braunová z bunkru pod Říšským kancléřstvím své kamarádce a tyto dopisy ukazují na mnohé podrobnosti a vrhají další světlo na konečné dny Hitlera a Braunové, potažmo Třetí říše, takže jsem se rozhodl tomuto tématu věnovat ještě jeden díl.
