Bohuslav Sobotka od nového ministra zdravotnictví žádá, aby byl srozumitelnější, aby se netvářil unaveně a aby zabránil privatizaci zdravotnictví. Popravdě řečeno horšího kandidáta než Miloslava Ludvíka si na to už vybrat nemohl..
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček skončí ve své funkci ke dni 30. listopadu. Premiér Sobotka se ho rozhodl bezdůvodně odvolat, protože sociální demokracie neuspěla na podzim v krajských a senátních volbách. Je to prý nový zdravý trend, kdy ministr může být odvolán, ne proto, že udělal nějakou minelu, ne proto, že se dopustil nějaké chyby, ale proto, že se už tak nějak nehodí do krámu, a nebo proto, že se někomu zdá, že v tom krámu už je prostě nějak dlouho a vypadá unaveně.
Takže Svatopluk Němeček za svou dobře odvedenou práci byl náležitě potrestán, ale dostane se mu útěchy v přijetí panem prezidentem na Pražském hradě a jeho osobním poděkováním, taková útěcha jistě potěší. Na jeho místo je již připraven JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, dlouholetý ředitel fakultní nemocnice v Motole a též pražský zastupitel. Jeho úkolem ekonoma bude zajistit pro zdravotnictví více peněz a zabránit přeměně nemocničních zařízení na akciové společnosti.
To je dobrý úkol hodný ekonoma bez lékařského vzdělání, ale na druhou stranu těžko si lze představit méně vhodného kandidáta, který by měl zabránit privatizaci zdravotnictví než právě pana Ludvíka. Za jeho éry se z fakultní nemocnice Motol stala rozhazovačná a plýtvavá instituce, která má nejen vlastního mluvčího ale dokonce vlastního ombudsmana s rozsáhlým aparátem, který není nepodobný právě aparátům v akciových společnostech.
Abych byl trochu více konkrétní uvedu třeba příklad ombudsmana nebo spíše ombudsmanky. Pokud máte nějakou stížnost či pochybnosti, že Vás lékař v motolské nemocnici ošetřil lege artis, nebo že něco opomněl, nebo prostě se Vám něco nelíbilo, můžete se obrátit na úřad motolského ombudsmana, který se Vaší stížností bude zabývat a po nějaké době Vám v zákonné lhůtě zašle písemnou odpověď doporučeným psaním. Zní to skvěle, ale problém je v tom, že se tímto plýtvají nemalé prostředky.
Kdybyste chtěli zaslat odpověď jinou formou, například elektronicky, emailem nebo datovou schránkou, tak máte smůlu, protože to není možné z toho důvodu, že informace jsou natolik delikátní, že by je Vaše datová schránka nemusela unést. Při současné ceně necelých čtyřiceti korun za doporučené psaní se za rok tímto způsobem mohou promrhat desítky a možná i stovky tisíc ročně. Jistě jedná se o příslovečnou kapku v moři, ale ukazuje to na plýtvavé socialistické manýry budoucího ministra zdravotnictví pana Ludvíka.
Tento manažer má na svou práci naštěstí jenom omezený čas, asi jeden rok, ale i tak se dá předpokládat, že bude ve své plýtvavé politice nadále pokračovat a bude chtít do zdravotnictví více a více peněz, přičemž bude poukazovat na ostatní státy, kde jsou výdaje na zdravotnictví podle podílu na HDP vyšší než jsou u nás. Bude rovněž zřejmě požadovat více peněz pro lékaře a pro zdravotní sestry, aby neustále nehrozili odchodem do zahraničí. Bude nepochybně také poukazovat na podstavy a na krizi.
Pokud bude pan budoucí ministr zdravotnictví Ludvík ve svém socialistickém hýření pokračovat, tak jak to šestnáct let předváděl ve fakultní nemocnici v Motole, bylo by asi mnohem praktičtější, aby nemocnice skutečně přešly na akciové společnosti, protože žádná akciová společnost by neplýtvala prostředky takovým způsobem, jakým se plýtvá v motolské nemocnici. A to nemluvím o aroganci lékařů a zdravotnického personálu.
Vzpomeňme na případ ze začátku letošního roku, kdy nemocnice napsala do zprávy o jednom pacientovi, že na něm nezáleží, protože stejně brzy zemře. Takové arogantní jednání lze jistě považovat za selhání jednotlivce, ale podle mojí osobní zkušenosti bych si dovolil tvrdit, že se jedná o systémovější záležitost. Ludvík v minulosti rovněž čelil nařčení, že dává přednost prominentním pacientům, takzvaným kulichům, což ovšem vehementně vždycky popřel.
V srpnu tohoto roku podala nemocnice Motol žalobu na nadační fond Klíček, aby vyklidil pokoje v areálu nemocnice. Nemocnici se nelíbilo, že fond, který více než dvacet let využíval pokoje pro ubytování rodičů hospitalizovaných dětí, využívá pokoje zdarma. Rodiče mohli pokoje využívat asi za 50 Kč na noc, ale ekonom Ludvík měl evidentně jiný zájem, protože dokončoval rekonstrukci takzvaných hotelových pokojů, kde se ceny vyrovnají cenám hotelového ubytování v Praze.
A co si o tom myslí zakladatelka Klíčku Markéta Královcová? „Špitál chce na mimopražských rodičích zjevně vydělávat. A my překážíme jakémusi podnikatelskému plánu,“ uvedla pro MF DNES. Opět se tedy ukazuje, že vhodnějšího kandidáta, který má bránit privatizaci českého zdravotnictví si pan premiér Sobotka zkrátka vybrat nemohl.
Bohuslav Sobotka si od výměny ministrů sliboval lepší akcentování sociálně demokratických témat a my nyní už tedy víme, že těmito tématy zřejmě jsou bezbřehé socialistické plýtvání, arogantní chování, nepodpora rodičů nemocných dětí, klientelizmus a podivné antisociální podnikatelské manýry.
