Podle Světové zdravotnické organizace WHO virus zika již nepředstavuje celosvětovou hrozbu. Stav nouze byl krizovým výborem zrušen, sluší se ale ještě podotknout, že virus zika žádnou celosvětovou hrozbu nikdy ani nepředstavoval..
WHO vyhlásila celosvětový stav nouze kvůli viru zika letos v únoru. Stav ohrožení tak trval necelých deset měsíců, během nichž se například konaly Olympijské hry v Brazílii, která je označována jako jednoznačně nejpostiženější země. Nicméně, zdá se, že si nikdo z olympioniků virus zika zpět do své domoviny nepřivezl a že se virus dál nešíří, ačkoliv občas jsme slyšeli spolehlivé zprávy o tom, že se objevil v nějaké evropské zemi...
Nepotvrdily se tak hrozby epidemiologů a vakcinologů, kteří bili na poplach, že vlivem globálního cestování a obchodu se virus zika stane globálním problémem a že propuknutí globální epidemie je tak na spadnutí. Nepotvrdily se zejména proto, že virus zika je znám desítky a desítky let a žádnou zásadní globální hrozbu nikdy nepředstavoval. A to ani u dospělých, kde má nemoc většinou mírný průběh ani u dětí a dokonce ani u lidských plodů.
Virus prý ale údajně zmutoval a lékařská věda začala hledat "důkazy", že za mikrocefalií u novorozeňat může virus zika. A tak je údajně nyní všechno potvrzené a není již údajně žádných pochyb o tom, že tropický komár, který tento virus přenáší desítky let a nikdy žádnou mikrocefalii nezpůsobil, začal přenášet zmutovaný virus, který poškozuje lidské plody během těhotenství. Ačkoliv to zní dosti pochybně, jedna věc je zcela jistá, z virusu zika se podařilo vyrobit globálního strašáka a farmaceutické firmy se nyní předhání ve vývoji vakcíny.
Trochu to připomíná případ prasečí či ptačí chřipky, kdy se za ministra Julínka nakoupily obrovské zásoby vakcín za stovky miliónů a nakonec se musely vyházet, protože hrozba epidemie se ukázala jako falešná. A farmaceutické lobby pracuje dál a neustává. A je zajímavé, že prakticky ve stejný den, kdy byl ukončen stav nouze kvůli viru zika, byla vyhlášena jiná hrozba, tentokrát vzrůstající rezistence vůči antibiotikům.
Dokonce se opět vynořují spolehlivé zprávy, které šíří opět Světová zdravotnická organizace WHO, že pokud okamžitě nezačneme něco dělat a rezistence bude pokračovat stejným tempem, tak do roku 2050 bude nejčastejší příčinou úmrtí právě mikrobiální infekce, tedy nikoliv civilizační choroby jako infarkt nebo mrtvice, cévní či onkologická onemocnění, ale znovu opakuji mikrobiální infekce, až do takové míry jsou vládnoucí elity ochotny strašit obyvatele, aby daly vydělat farmaceutickým firmám.
Zkrátka byznys je byznys. Nedávno, asi před dvěma týdny, zemřela náhle jedna moje známá, které již bylo přes osmdesát let, žila v jednom domově důchodců a asi týden před tím dostala očkování proti chřipce, i když v té době brala antibiotika. Na obranu toho domova důchodců musím říct, že to očkování chtěla, respektive, kdo nechtěl, tak se očkovat dát nemusel, ale i tak, je zřejmé, že očkována být neměla a nyní je to stejně jedno, protože domov důchodců všechno samozřejmě popře a za příčinu smrti bude označeno něco jiného.
Co ale dělat, když lékaři každý rok před chřipkovou sezónou vehementně vykřikují, že by se měli nechat očkovat hlavně staří a nemocní lidé a taky chronicky nemocní lidé? Zkrátka je třeba nějak ty vakcíny prodat a když ji nechtějí zdraví, tak je třeba ji vnutit aspoň těm nemocným, u kterých ale očkování mnohdy přeroste v onemocnění jako takové a tito lidé pak dostanou chřipku, která právě u starých a nemocných může být fatální.
Ještě než se moje zesnulá známá dostala do domova důchodců, bydlela v samostatném bytě s pečovatelskou péčí a najednou jí začalo být nevolno a už to vypadalo, že se již nezvládne o sebe postarat a tak lítala po nemocnicích a nikde nevěděli, co jí je, až se dostala do Prahy a tam jí vysadili nějaké léky na srdce a najednou se její stav začal zlepšovat, takže se vrátila zpátky do svého bytu, kde ještě nějaký rok normálně fungovala. Jenom prostě místo celého prášku brala jenom půlku.
Z toho ale farmaceuti asi radost neměli, nicméně na těchto příkladech jsem se snažil ilustrovat to, že lidské zdraví není v našem globálním světě na prvním místě. A nedává ho na první místo ani WHO, ani další organizace a dokonce bohužel už ani lékaři. V tomto globálním světě jde především o obchod a zdá se, že k podpoře obchodu již bohužel patří i vyvolávání umělých strašáků a hrozeb...
