17. listopad: Boj za svobodu a progresivní (ne)demokracii?

17. listopad je Dnem boje za svobodu a demokracii. Taky Den studenstva. Progresivita je dneska v módě, máme progresivní média, progresivní politiky, progresivní Evropskou unii, ale také už třeba progresivní katolíky…

Americký prezident Joe Biden je teprve druhým katolíkem v Bílém domě. Tím prvním nebyl nikdo jiný než jiný člen demokratické strany J. F. Kennedy. Joe Biden se svým liberálním postojem k umělému přerušení těhotenství je nicméně tak trochu progresivním katolíkem, stejně jako papež František je se svým postojem ke stejnopohlavním párům progresívním papežem. Progresivní Evropská unie vymýšlí jak naplnit svůj Green Deal, jak snížit emise skleníkových plynů a dosáhnout uhlíkové neutrality. Budeme jezdit v ekologických elektromobilech, které nemají údajně žádné emise. Nyní vyšlo najevo, že při výrobě elektromobilu vzniká daleko více skleníkových plynů než při výrobě automobilu se spalovacím motorem. To ale nevadí. Důležité je, že se konají mezinárodní konference o životním prostředí, na které se politici sletí v letadlech s proudovými motory, v místě samotném už jenom na kole. Mimochodem, jeden takový přelet velkého dopravního letadla může lehce spotřebovat kolem 50 tun paliva, což odpovídá nájezdu zhruba jednoho milionu kilometrů u běžného automobilu se spalovacím motorem. To je sice na hranici životnosti, ale pořád to stačí na více než dvacet pomyslných přejezdů kolem zeměkoule po rovníku.

Připomínáme si nicméně 32 let od pádu komunismu, a jelikož dnešním hlavním celospolečenským tématem je jednoznačně očkování, tak jsem zavzpomínal, jak to tenkrát s očkováním bylo. Očkovalo se do ramene, a po očkování zůstávala jizva, neklamné znamení že byl člověk očkován. Jizva měla kruhovitý tvar, takže po zahojení vypadala jako očko, které se neustále dívá, odtud patrně pochází české slovo pro vakcinaci. A když se cvičenci na Spartakiádě postavili do řady, tak to vypadalo, jako kdyby byli všichni ze strany načipovaní. Možná, že to bylo iritující, takže moje generace se očkovala do ramene zezadu a nikoliv ze strany. Pamatuji si, jak na základní škole přišli zdravotníci, a cosi celé třídě injekcí aplikovali do zápěstí. Druhý den přišli znova, a komu se v místě vpichu nevytvořila žádná imunitní reakce, byl znovu přeočkován. Fungovalo to i bez povinné registrace a objednávání. Jako Husákovo dítě tedy nemám s očkováním žádný problém. Problém spíše vidím v tom, že vládě trvalo více než rok od začátku pandemie než se vakcíny dostaly k praktickým lékařům (bylo přece potřeba vybrat správného distributora), a že se zavřela očkovací centra v obchodních centrech. Člověk, který se chce dneska dát očkovat, snad aby jel rovnou na Hlavní nádraží do Prahy.

Očkování má zkrátka svoje výhody. Člověk nemusí chodit do karantény, nemusí se testovat a ve školství nemusí nosit roušku. Jak to bylo s tou nebohou paní učitelkou, která si nechala dát první dávku a potom, co se jí z toho neudělalo dobře, na druhou dávku už nešla, a tak musí nosit při vyučování respirátor, aby jí nebylo vidět na tvář a nebylo jí rozumět…? A že očkovaný člověk nemusí chodit do karantény, i když se stýká v domácnosti s nakaženými lidmi, kritizují už i virologové a imunologové. Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková v tom žádný problém nicméně nevidí a náměstkyně a hlavní hygienička Pavla Svrčinová pochopitelně také ne, jak by také mohla, její předchůdkyně se přece musela z úřadu poroučet po té, co poukázala na to, že premiér Andrej Babiš měl jít do karantény, a to přesto, že už měl za sebou jako první Čech první a druhou dávku. A s tím netestováním očkovaných to je vůbec nejlepší, protože pokud máte certifikát o bezinfekčnosti, můžete dneska chodit úplně všude včetně restaurací, i když máte teplotu, rýmu a kašel, nebo jak se dneska říká velkou virovou nálož. A potom je tady 22 tisíc nově nakažených za včerejší den (z nichž zřejmě nejméně 70 procent byli neočkovaní, jak jinak).

Petr Fiala, který je pověřený sestavením vlády, jde dneska za prezidentem Zemanem do Ústřední vojenské nemocnice se seznamem 18 jmen svého budoucího kabinetu, a shodou okolností včera prohlásil, že je připraven v nejbližší době převzít odpovědnost za vládu v Česku i s nepříznivě se vyvíjející epidemií koronaviru. A shodou okolností se téhož dne v laboratořích uskutečnilo rekordních téměř 80 tisíc PCR testů, a to přesto, že od 1. listopadu si neočkovaní musí hradit antigenní a PCR testy sami. Při tom v září a říjnu se (před volbami) provádělo v některých dnech pouze kolem asi 10 nebo 15 tisíc testů. Zkrátka testování PCR nabralo progresivní směr a zjistilo se překvapivě, že čím více testů se provede, tím více nakažených se odhalí. To je celkem jednoduchá metodika. Za to například s metodikou počtu očkovaných to, zdá se, tak jednoduché není. Ve stručnosti, do očkovaných se počítají i ti, kteří dostali druhou dávku před více než půl rokem (MeSES už dokonce navrhl zkrátit dobu mezi druhou a třetí dávkou na pět měsíců), takže když si vypůjčím analogii s tetanem, se kterou přišel známý neurochirurg Vladimír Beneš, tak tito “očkovaní“ jsou očkovaní asi tak jako je člověk očkovaný proti tetanu po dvaceti letech od posledního přeočkování....

Pokud jde o ten bývalý režim, vzpomněl jsem si ještě na příběh, který mi vyprávěl jeden známý. Povídal, že když byl na vojně, že se všichni museli povinně nechat ostříhat dohola. Vypadali jako chovanci nějakého ústavu, a tak potom přišel nový rozkaz, který stříhání dohola zakazoval. To mi přijde v souvislosti s dnešními progresivními vládami celkem zajímavé, možná by se mohly inspirovat. Mluví se o rakouském nebo bavorském modelu, o lockdownu pro neočkované nebo o neuznávání antigenních testů. Skutečností ale zůstává, že jedna třetina dospělé populace v Česku je stále neočkovaná. Když se k tomu připočítají ti, kteří absolvovali druhou dávku před více než půl rokem a neabsolvovali třetí dávku (IgG protilátky na koronavirus se přece neuznávají), tak je to možná polovina populace. Motáme se tedy stále v bludném kruhu, ze kterého se dá vystoupit pouze změnou špatné metodiky na ministerstvu zdravotnictví. Pokud první zprávou dne bude, kolik bylo za včerejší den pozitivních případů, a kolik se provedlo testů, tak se budeme blížit k další celostátní uzávěře, kterou si údajně nikdo nepřeje.