“Best in covid“: Kdy už premiér Babiš konečně pochopí, o co se jedná?

Když na konci února premiér Andrej Babiš předkládal v Poslanecké sněmovně žádost o prodloužení nouzového stavu, bylo zřejmé, že stále ještě nechápe, proč jeho vyjádření “best in covid“ budilo a budí takovou mediální pozornost.

Babiš při předkládání své žádosti uvedl, že v srpnu na konferenci (summit EU) řekl “best in covid“, a že pokud se mu někdo stále posmívá, protože tím myslel vládu nebo sebe, tak to špatně pochopil. Babiš tím podle svých slov myslel českou veřejnost, Čechy, kteří to zvládli, a prý i bez vlády. A pokud nějací novináři stále píšou, že tím myslel sebe nebo vládu, tak to není žádná pravda. Z toho je zřejmé, že Babiš stále nepochopil, co je ve věci, a proč tento jeho výrok začal loni na podzim, když jsme se stali opravdovými evropskými a světovými lídry v počtu nakažených, tolik rezonovat. Například, v říjnu a listopadu jsme měli v některých týdnech až dvojnásobné nadúmrtí oproti normálu. O tom, jak jsme se stali “best in covid“, jak jsme se postupně “probojovali“ na první místo v Evropě a ve světě, nejlépe svědčí tato animace z internetového deníku Aktuálně.

Babiš chtěl samozřejmě na summitu EU říci, že Česko je “best in fighting covid“, nebo “best in treating covid“, tedy že jsme (byli) nejlepší v boji proti covidu nebo v jeho potírání. Jeho vyjádření “best in covid“ bylo bohužel v pravdě prorocké. Česko několik týdnů okupovalo přední příčky nejpostiženějších zemí včetně té vůbec nejpostiženější. A je smutné, že v šestém měsíci nouzového stavu jsme se na první místa opět vrátili. Ministr zdravotnictví Jan Blatný bude požadovat nouzový stav i po 28. březnu, a tak vůbec nebude na škodu malá rekapitulace toho, v čem všem je Česko “best in covid“, a co všechno se během toho téměř půl roku podařilo. “Best in covid“ #1: Česko je druhá nejpostiženější země v úmrtí. Za poslední dva týdny jsme nejpostiženější zemí na světě, pokud se jedná o úmrtí s covidem. V přepočtu na sto tisíc obyvatel zemřelo 26 lidí. V celkovém počtu úmrtí nám patří s 222 oběťmi na sto tisíc obyvatel druhé místo za San Marinem s 227. Ostatní země včetně USA a Británie jsou daleko za námi. V lednu podle ČSÚ zemřelo dvakrát více lidí než je dlouhodobý normál, eufemisticky řečeno se česká populace zmenšuje.

“Best in covid“ #2: Nouzový stav trvá nepřetržitě již 166 dní. Nouzový stav v Česku je v tuto chvíli zhruba pět a půl měsíce a výsledkem je, že jsme na tom hůře, než když 5. října loňského roku začal. Česko nicméně drží rekord také, pokud jde o to, jak dlouho školáci nechodí do škol. Při tom opatření nouzového stavu není koncipováno tak, aby trvalo příliš dlouho. Nouzový stav je od toho, aby během relativně krátké doby došlo ke stabilizaci a restartu. Například epidemiolog Roman Prymula tvrdí, že další lockdown již nemá příliš smysl. Také se mluví o nepřiznaném řízeném promořování namísto vymýcení koronavirové infekce z populace. “Best in covid“ #3: Nošení dvou roušek. Od 25. února začala platit povinnost nošení dvou roušek nebo respirátoru třídy FFP2. Ukázalo se nicméně, že ministerští úředníci udělali chybu v překladu, protože sami výrobci nošení dvou roušek nedoporučují. Respirátory FFP2, které jsou u nás povinné, jsou určeny především do výroby na odfiltrování pevných prachových částic. Pokud jde o kapénky či aerosol je jejich užití až druhořadé.

“Best in covid“ #4: Komunikace. Vláda byla v uplynulých týdnech podrobena kritice opozice, veřejnosti, ale také Ústavního soudu kvůli nedostatečné komunikaci. Chyby přiznali i sami ministři a premiér Babiš. Ani po roce trvání epidemie se však vláda nepoučila, o čemž svědčí například způsob odvolání hlavní hygieničky Jarmily Rážové, které nebylo ministrem Blatným řádně odůvodněno. Tím byl zřejmě porušen služební zákon. Ministr se však domnívá, že nemusí každé své rozhodnutí odůvodňovat, a že je to “něco, co se nějakým způsobem děje.“ Blatného politický náměstek Vladimír Černý zase sklidil kritiku po té, co se snažil vládu zbavit odpovědnosti, když řekl, že za současnou situaci nenese nikdo vinu, že se jedná v podstatě o přírodní jev. Pavla Svrčinová, která Jarmilu Rážovou nahradila, si ještě před tím než se ujala funkce, smazala facebookový účet, protože na něm sdílela rasistický vtip. A také je zde nepřijatelný výrok vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne, který doporučoval Petru Fialovi, aby PR agenturu za její práci na scénářích epidemického vývoje “postavil ke zdi“, z čehož je vidět, že vládě skutečně tečou nervy a argumenty docházejí.

A pak jsou tady účelové lži, ať už jsou to Babišovy lži o ivermektinu nebo Blatného lži o vakcinaci v Senátu. Pověřená hlavní hygienička Svrčinová během první vlny také nemluvila pravdu o jisté novojičínské sestře, ale posléze se za svou chybu omluvila. Jenže ne každý se omluví, a lží už je tolik, že vznikla databáze lží na neovlivní.cz, aby v tom byl lepší přehled. “Best in covid“ #5: Trestně právní záležitosti. Na to, že je premiér Babiš trestně stíhaný a policie žádá o prodloužení jeho stíhání v kauze Čapího hnízda s železnou pravidelností jako vláda žádá o nouzový stav nebo soudní znalec o prodloužení lhůty na zpracování posudku na otrávenou Bečvu, na to si už všichni zvykli. Pak je zde ještě trestní oznámení, týkající se nákupu 3,6 milionu antigenních testů do škol, které mířilo na způsob výběru vítězné firmy v neveřejném výběrovém řízení. Veřejnost by ale více zajímalo, kdo za tento nákup vlastně zaplatil, a to už by bylo spíše na sněmovní vyšetřovací komisi, protože vicepremiér Jan Hamáček 22. února tvrdil, že společnost Tardigrad dostane zaplaceno až při předání zboží, a vicepremiérka Schillerová údajně tvrdila, že již dostala zaplaceno. Vláda se ze zákona zodpovídá Sněmovně.

První dodávka asi milionu testů přišla do Česka 27. února, a jelikož děti do školy od března nešly, tak byla tato část použita pro státní zaměstnance včetně ministerstva vnitra a policie, která se tak vyšetřováním této kauzy dostává do střetu zájmů. Tuto zakázku také šetří Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Skutečnost, že desítky tisíc státních zaměstnanců používají testy, aniž by bylo zřejmé, kdo za ně vlastně zaplatil, nás staví na úroveň banánové republiky. A pak je tu také zakázka za 109 milionů korun na nákup 400 tisíc respirátorů, při níž se někde ztratilo 37 milionů korun. Jedná se o zakázku z první vlny, kterou dodala společnost Supervize Hologramy s.r.o. V té době byl ministrem zdravotnictví Adam Vojtěch, který se nyní stal předsedou představenstva Krajské zdravotní. Odvolaný Jindřich Zetek jako důvod svého odvolání uvedl, že zrušil smlouvu bývalé asistence hejtmana Jana Schillera (ANO). Smlouva měla být na 130 tisíc měsíčně za poradenství. Jan Schiller (ANO) nicméně uvedl, že se se Zetkem neshodli na směřování Krajské zdravotní. Adam Vojtěch tak má po ministerské funkci další významnou funkci v čele státní společnosti, která řídí pět velkých severočeských nemocnic.

Stále se však mluví o Vojtěchově působení v roli velvyslance ve Finsku. Podle jeho slov je to stále ve hře, opozice mluví o trafice, nebo o způsobu, jak zbavit Vojtěcha trestní odpovědnosti právě v případě zmizelých milionů. Kromě toho byly respirátory mírně řečeno předražené. V Německu kvůli kauze s respirátory politici odstoupili. U nás dostávají trafiky a postupují výš a výš. Samostatnou kapitolou jsou potom policejní zákroky, které od 1. března, kdy začala platit přísnější pravidla, začaly nabývat na intenzitě. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka však byly všechny zákroky v pořádku a mluví o provokacích. Je však možné, že se tím snaží policii podkuřovat kvůli vyšetřování sporného výběrka na nákup testů do škol, které mělo na starosti právě jeho ministerstvo. Údajně chtěl také koupit pro policii vodní děla na demonstranty. Jisté je tak pouze jedno, že nikde na světě nebylo použito tolik donucovacích prostředků s takovou intenzitou kvůli nenošení roušek jako v České republice, a proto se nebojím označit tuto část policejních zákroků jako “best in covid“ #6 a dodávám, že nenošení roušky není zákonným důvodem k použití donucovacích prostředků ani v Česku.

Vláda bude v pondělí jednat o prodloužení nouzového stavu. Ministr Jan Blatný (za ANO) bude vládu žádat, aby byl nouzový stav prodloužen i po 28. březnu alespoň o 7 dní. Dá se tedy předpokládat, že vláda bude příští týden žádat Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Opozice však namítá, že vládě chybí jasný plán postupu, který by epidemii v zemi dostal pod kontrolu. Je tedy otázkou, jak vláda svoji žádost zdůvodní, jisté je, že za dobu trvání nouzového stavu dostala zemi do situace, která je kritická a zmíněných 6 bodů to pouze podtrhuje. Vládě navíc nedocházejí jenom nápady ale také peníze. To ale nezabránilo ministryni Schillerové, aby rozdala mezi své podřízené přes 11 milionů korun. Zatím to ale vypadá tak, že kromě epidemické situace je hlavním důvodem neustálého prodlužování nouzového stavu rozdávání vysokých odměn pro ministerské úředníky a zadávání netransparentních neveřejných výběrových řízení.