Mystifikace o superhrubé, hrubé a minimální mzdě. Polepšili by si opět jen někteří

Premiér Andrej Babiš v poslední době tasí jedno eso za druhým, nyní se rozvzpomněl na slib zrušení suberhrubé mzdy, které je součástí Programového prohlášení jeho vlády a vyrazil na pomoc zaměstnancům...

Předně je třeba říci, že superhrubá mzda žádnou mystifikací není. Je to reálná částka, od které když se odečte mzda hrubá, dojde se na povinné odvody, které za zaměstnance musí zaměstnavatel odvést. Pokud se tedy hovoří o zrušení superhrubé mzdy, tak se tím myslí pouze změna výpočtu zálohy na dani z příjmu zpátky směrem k hrubé mzdě, jak tomu bylo před zavedením superhrubé mzdy. Tím by se snížila i výsledná záloha na daň. Paradoxně, superhrubá mzda byla zavedena, tuším, za Topolánkovy vlády právě z toho důvodu, aby se záloha na daň snížila, a každý zaměstnanec tak mohl na výplatní pásce najít o něco navíc, i když v některých případech to bylo třeba jen pár desítek korun.

Je také otázkou, jestli toto opatření přichází ve vhodné době, protože by výpadek ve výběru daní vyšel asi na 90 mld. korun, což k letošnímu třikrát navýšenému deficitu státního rozpočtu příliš nepasuje. Je třeba také říci, že pro zaměstnance, kteří pobírají minimální mzdu by takové opatření nepřineslo prakticky vůbec žádné polepšení. Možná to nyní bude znít jako moje vlastní mystifikace, ale faktem je, že zaměstnanci pobírající minimální mzdu mohou za určitých okolností mít vyšší čistou mzdu než hrubou, záleží na tom, jestli mají vyživovací povinnost vůči nezaopatřeným dětem, a kolik takových nezaopatřených dětí mají. V současnosti je minimální mzda 14.600 Kč, a při dvou dětech to znamená, že čistá mzda u takového zaměstnance činí něco málo přes patnáct tisíc korun, a při třech dětech už je to přes sedmnáct tisíc korun čistého...

Je zřejmé, že v takovém případě by si zaměstnanec s minimální mzdou tímto způsobem snížení daně z příjmu prakticky nepolepšil a u částečných úvazků by si nepolepšil vůbec, a takových zaměstnanců a úvazků jsou u nás desetitisíce, konkrétně zaměstnanců s minimální mzdou je asi sto padesát tisíc. Vyšší čistá než hrubá mzda je paradox, který ukazuje na jeden zásadní problém, že totiž takový zaměstnanec vydělává tak málo, že aby mohl vůbec uživit svoji rodinu, tak mu na to nestačí ani jeho celá hrubá mzda. A tím se dostávám k fenoménu takzvaných chudých pracujících. Pokud se tedy vláda nyní obrátila směrem k zaměstnancům, aby si finančně polepšili, měla by se soustředit hlavně na segment zaměstnanců s minimální mzdou, těch se totiž zamýšlené změny prakticky vůbec nedotknou.

Nízká minimální mzda navíc také přispívá k problémům s migrací, protože ochota pracovat je přímo úměrná odměně za práci, a pokud našinci za minimální mzdu ochotni pracovat nejsou, zaměstnavatelé hledají pracovní zdroje v zahraničí. Minimální mzda by měla být dle mého názoru na úrovni asi tak padesáti procent průměrné mzdy, která v současnosti činí údajně asi 36 tisíc korun. Vláda Andreje Babiše minimální mzdu pravidelně zvyšuje, a je třeba jí za to připsat kredit, protože za předchozích vlád především ODS se minimální mzda několik let vůbec nezvyšovala, a dlouhá léta činila asi osm tisíc korun...

Návrh ODS na zrušení superhrubé mzdy Andrej Babiš v minulosti odmítal, protože se jednalo o návrh opozice, nicméně pokud jsme už u těch příjmů, byla by škoda v tomto ohledu osobu Andreje Babiše vynechat. Premiér si v loňském roce přišel na vedlejších příjmech na 114 miliónů korun ze svěřeneckých fondů svých firem, zejména ze skupiny Agrofertu, na běžném účtu měl na konci roku dvakrát více než v předchozím roce, tedy asi 161 milionů korun, při tom je třeba podotknout, že svůj plat premiéra Andrej Babiš posílá na charitu pro rodiče samoživitele. Téměř deset milionů korun za měsíc, to už je slušný vedlejší příjem, ale ještě úctyhodnější je fakt, že na tyto firmy Andrej Babiš údajně nemá žádný vliv, a vlastně mu tak nějak ani moc nepatří, je pouze obmyšlenou osobou, nikoliv majitelem. Takže příjem z těchto firem vypadá celkem jako střet zájmů, na který může každý celkem snadno poukazovat.

V poslední době jsem také zaznamenal, že v tištěných médiích, která jsou společně s Agrofertem rovněž ve svěřeneckých fondech, se objevují inzerce na některé vládní programy, které vznikly v souvislosti s koronakrizí. Je to střet zájmů, malá domů, nebo posunutí pověstné obchodní vertikály Agrofertu, o které Andrej Babiš tak rád mluví? Anebo je to posun České republiky směrem k Agrofertlandu? A může se Andrej Babiš vůbec pozastavovat nad tím, že je nazýván oligarchou, když veškeré své příjmy má z firem ve svěřeneckých fondech? Rozumnost a zodpovědnost by měly u vysoce postavených politiků zvítězit, chce se říci na závěr. Andrej Babiš by klidně mohl celkem pohodlně fungovat ze svého platu premiéra České republiky, a rodiče samoživitele štědře dotovat přes svou/nesvou Nadaci Agrofert, která je součástí holdingu, a nikdo by proti jeho střetu zájmů nemohl říct ani půl slova.

Rozdíl by byl jenom v tom, že by na běžném účtě neměl oněch 161 milionů, ale jenom pár stovek tisíc, nebo pár milionů. Nicméně snaha obracet věci naruby vzhůru nohama, postavit je takříkajíc na hlavu a jít proti proudu v rozhodování u Andreje Babiš většinou vítězí, a tak ani v tomto případě snižování daně z příjmů zaměstnancům nic nenapovídá tomu, že by tomu bylo jinak. Je to podobné jako nedávné snahy ministerstva financí o zrušení plateb za státní pojištěnce, ke kterému nakonec nedošlo, protože výpadek v systému zdravotnictví by byl enormní, a nebylo by možné ho jen tak nahradit. V případě takzvaného zrušení superhrubé mzdy, si polepší totiž opět jenom někteří a pomyslné nůžky se opětovně o něco více rozevřou v neprospěch těch, kteří pracují na částečný úvazek, nebo za nízkou či minimální mzdu.