Jak stát ekologicky likviduje stromy podél cest, silnic a řek, VI. díl

Na hladinu rybníka svítí sluníčko, ale topoly už tam nestojí. Tak by se dala parafrázovat známá písnička od skupiny Buty. Státní organizace jako SŽDC a Povodí Ohře vytvářejí ekologické zátěže na mnoho příštích let...

Tomu, jak stát likviduje stromy podél cest, jsem se věnoval již v roce 2016. Státní organizace SŽDC tehdy podél železnice vypalovala větve z pořezaných stromů. Ekologická zátěž, která tímto vzniká je na mnoho let, jak dokládají následující fotografie.

Na tomto obrázku je vidět situace před třemi lety v roce 2016. SŽDC zde zanechala po sobě mnoho spálených míst, o tomto jsem již na tomto blogu psal. A o tom jak stát likviduje stromy podél silnic jsem psal zde.

Po třech letech vypadá situace konsolidovaně, ale jenom na první pohled. Při bližším ohledání jsou vypálená místa stále znatelná. Ekologická zátěž, která takto vzniká je tedy odhadem na 5 až 7 let.

Vypálená místa jsou po třech letech stále znatelná, Tráva zde neroste již tři roky, a další dva nebo tři roky bude trvat než se vypálená místa zacelí úplně.

Kromě ekologické zátěže vzniká i určitý psychologický dopad, kdy vzniká dojem, že pokud se zde v minulosti něco pálilo, a pálil zde stát, může se zde pálit pořád, jak dokládá následující aktuální snímek.

Před třemi lety tuto situaci nikdo nebral na vědomí, a bralo se to jako dobrá práce odvedená od SŽDC. Nakonec podél železnice většinou nejsou žádné chráněné zóny, a škody na životním prostředí nejsou tak velké jako například v rekreačních oblastech.

Nyní se tedy podíváme na jednu rekreační oblast na březích řeky Ohře, a na to, jak si při kácení topolů počínala jiná státní organizace, Povodí Ohře.

Zde na břehu přímo v blízkosti vody se pálily zbytky po kácení topolů. Spáleniště mají v průměru několik metrů. Ekologická zátěž v této rekreační oblasti bude hyzdit břehy řeky nejméně pět let, pokud nebudou sanovány odbornou firmou.

Vypálená místa přímo na břehu řeky Ohře v režii Povodí Ohře. K tomuto pálení došlo 22.3.2019, a bylo doprovázeno černým dýmem, který při pálení suchých větví nevzniká. Pálení pro jistotu nebylo nahlášeno.

Následující fotografie dokládají, jakou představu o odbornosti kácení stromů Povodí Ohře má. 

Toto není výsledek řádění vichřice, povodně nebo jiného přírodního živlu. Je to výsledek práce Povodí Ohře. O odbornosti tohoto zásahu svědčí i další fotografie.

Živé torzo. Tento strom byl evidentně nad síly Povodí Ohře, proto zůstal v této podobě...

Tato souška naopak kácení stromů odolala. I to svědčí o odborné způsobilosti zásahu. Část kmenů byla vytěžena, další části byly ponechány na místě. Jinde se po březích povalují kmeny, o které Povodí zřejmě nemělo zájem.

Tyto klády byly ponechány zcela bezprizorně. Zřejmě pro místní zahrádkáře. Ti si ale narozdíl od Povodí Ohře bez nahlášení pálení oheň rozdělat nesmějí.

Nicméně stopy po spáleništích, které zde budou ještě několik let, budou svádět k tomu, aby si zde oheň rozdělávali. V jejich případě, ale pouze pod pokutou.

Tato oblast, která je rybářskou oblastí k rekreačnímu využití, byla znehodnocena na další dlouhé roky. 

Napadané klády ve vodě, které uvízly na jezu asi taky nikdo řešit nebude. V minulém roce kácelo Povodí Ohře na druhém břehu. Zde se ale kácení obešlo bez pálení, zřejmě z toho důvodu, že stromy byly v blízkosti nové cyklostezky, která stála několik milionů korun.

Nepořádek na březích Ohře je všudypřítomný. Omylem je to, že byl odveden kus dobré práce. Ve skutečnosti vznikla ekologická zátěž na dalších mnoho let. SŽDC stejně jako Povodí Ohře jsou státní organizace, které by měly jít v ekologickém přístupu příkladem. Praxe je bohužel zcela jiná.