Očkování v ČR – nesmysl na "entou"

Když mi jedna lounská praktická lékařka řekla, že se její dceři narodil syn, a že nyní přemýšlí, jak to udělat, aby se vyhnul povinnému očkování, připadal jsem si jako ve špatném filmu. Ale záhy jsem pochopil, že to je realita ČR.

Popravdě přiznávám, že to není moje praktická lékařka, a že jsem se jí na její názor na povinné očkování zeptal a její upřímná odpověď mě sice potěšila, jenže když jsem za ní byl zase z pracovních důvodů někdy před dvěma týdny, tak jsem se jí samozřejmě zeptal jak to všechno dopadlo, řekla mi, že dítě museli nakonec dát naočkovat, že by to jinak museli hlásit hygieně, atd. Tak jsem se aspoň zeptal, kolik toho vlastně dostávají, načež mi neurčitě odvětila, že toho dostávají “strašně moc“.

A nějak jsme to dál neřešili, jenže minulou neděli jsem byl u kamaráda a jeho manželky na návštěvě a přijeli tam na návštěvu ještě jiní manželé z Loun, kteří mají dvě dcery. Jedna právě začala chodit do první třídy, což se dalo poznat mimo jiné podle toho, že měla vypadnuté přední zuby nahoře a ta druhá byla mladší, brzy jí budou tři roky. Zarážející bylo to, že i když ta mladší na první pohled vypadala celkem normálně, tak vůbec nemluvila, což samozřejmě jejím rodičům dělalo nemalé starosti.

Nikdo vlastně neví, co jí přesně je, na nějakou přesnou diagnózu je ještě brzy, ale jsou různé hypotézy, že třeba hůř slyší nebo že je opožděná ve vývoji. Jinak se tedy projevovala celkem aktivně, pořád někde pobíhala, a když se jí nelíbil nějaký zvuk nebo hudba, tak si zacpávala uši, takže je z toho zřejmé, že slyší. Za měsíc pojedou do Motola na nějaké vyšetření, budou zjišťovat, jestli jí něco nebrání ve sluchu, případně se rovnou podrobí operativnímu zákroku pod plnou narkózu, kdy jí vyndají mandle.

Jelikož mi je známo, jak naše zdravotnictví dokáže trvale poškodit dítě při takové banální operaci, tak se mi z toho všeho udělalo nevolno, nicméně jsme se samozřejmě o možných následcích nebavili. A přestože vím, že se neustále mluví o spojitosti mezi očkováním a autismem u dětí, a to nejen v Americe, kde již vznikl fond na odškodnění těchto obětí očkování, ale též v Evropě, kde například italský soud rozhodl, že MMR vakcína (trojkombinace proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) způsobuje autismus, tak mě to zaskočilo.

Bystré dítě po naočkování touto vakcínou dostalo jako vedlejší účinek teplotu a odmítalo jíst a posléze se u něj rozvinul autismus. Rodiče dostali jako odškodnění 112 tisíc Euro ale v civilním řízení budou usilovat o další odškodnění. Podobné případy, kdy dítě po očkování dostalo teplotu a potom se u něj projevily symptomy autismu se staly i u nás, jenom se o nich příliš nemluví, nebo nesmí mluvit, protože lékařská věda stále tvrdí, že žádná kauzalita neboli přímý vztah mezi očkováním a autismem neexistuje.

Na druhou stranu je velice zvláštní, jak lékařská věda rychle přispěchala s “důkazy“, že existuje spojitost mezi virem zika a mikrocefalií u novorozenců, prý když to zkoušeli na myších, tak se potom rodily menší myši, takže to je nesporný důkaz toho, že virus zika, který je známý už desítky let a nikdy žádné těžké vývojové poruchy u novorozeňat nezpůsoboval, je za to nyní odpovědný, protože údajně nějak zmutoval, a to, že ženy, kterým se poškozené děti narodily, byly v těhotenství očkované nějakou podivnou vakcínou, je pouze nějaká zvláštní korelace.

Podle Ústavního soudu je možné, že rodiče svoje dítě nenechají naočkovat, ale musí k tomu mít zvlášť závažný důvod, a taky musí počítat s tím, že jejich dítě nevezmou do školky a na různé výlety a podobně, zkrátka odlišnost se v Česku nepřipouští, zatímco v Německu nebo Rakousku rodičům do očkování dětí stát nemluví. U nás je to tedy tak, že se vakcína do mimin začíná prát už ve druhém měsíci života a pokračuje to ihned ve třetím a čtvrtém měsíci, pak se samozřejmě těžko dokazuje, že to souvisí s tím, že dítě ve třech letech nemluví.

Za povinné očkování se většinou bijí nejvíce ti, kteří o tom nejméně vědí. A tak třeba vůbec nevědí, že se do školek vrátil černý kašel a to přesto, že děti jsou proti němu očkované. Rovněž si třeba myslí, že neočkované dítě je potenciálním přenašečem nemoci, což je další nesmysl, protože když jsou ostatní očkovaní, tak přece na ně nemůže nic přenést...ledaže by to očkování nebylo tak účinné, což se ukazuje, že není, když se objevují nemoci, proti kterým děti očkované jsou…

Proti různým nemocem, proti kterým se za nás ještě očkovalo, se dneska už vůbec neočkuje, třeba proti TBC, ale proč se mimina očkují například proti žloutence typu B, která se přenáší krví nebo pohlavním stykem, nikdo spolehlivě dosud vysvětlit nedokázal. Taky nevíme, proč se ve vakcínách používají hlinité soli, rtuť a další jedovaté látky jako konzervační činidla.

Kolem očkování je tedy stále více otázek nežli odpovědí a dokonce ani lékaři nemohou očkovací látky považovat za stoprocentně bezpečné, protože každá vakcína u určitého množství populace způsobuje nežádoucí účinky. Je tedy zřejmé, že stát by neměl nařizovat aplikaci něčeho, co není stoprocentně bezpečné, a měl by to nechat na svobodném posouzení každého rodiče nebo případně pediatra jako je to běžné v západních zemích.